Plamínek naděje 23. kapitola _ZDE_

Za všechno může osud 6. kapitola _TADY_

Twilight Povídka Plamínek Naděje-11.. část

10. června 2009 v 13:30 | ♥ *>Bella ...<*♥ |  Plamínek Naděje
Plamínek Naděje

Autorka:Bella-lla (správce těchto stránek)
P.S.PIŠTE KOMENTÝ!!DÍKY!:)





11.část



Jak jsem šla ponořená do svých myšlenek,vůbec jsem si nevšimla,že si vedle mě sednul Jacob.Když
jsem se vzpamatovala sedla jsem si a posunula jsem se blíž k němu.

¨Ahoj Jaku!¨řekla jsem a usmála jsem se na něj

¨Ahoj Bells!¨taky se usmál.¨Jak ti je?¨zeptal se ustaraně.

¨Skvěle,když jsi tu semnou¨mrkla jsem na něho.

¨To jsem rád¨zakřenil se,

¨Víš Jake...dneska se mi stala taková zvláštní věc..¨podívala jsem se do moře.

¨Jaká?Povídej!¨řekl dychtivě.

¨Dneska ve škole za mnou přišli Cullenovi.Divila jsem se,protože mě vždycky ignorovali.No...to by
nebylo to nejhorší.Blahopřáli mi ke svadbě z nějakým Edwardem,ale já se vdávat nebudu a žádnýho
Edwrada neznám¨podívala jsem se na Jaka.

¨Ty jsi zapoměla na Cullenovi a...na Edwrada?¨to jméno zavřčel.

¨Vždyť ti říkám,že jsem se z Cullenovíma nikdy nebavila a jak jsem mohla zapamenout na někoho,
koho neznám¨

¨Máš pravdu Bells.Já...já je taky neznám¨ uchichtl se.

¨Já už vážně ničemu nerozumím¨přiznala jsem a položila jsem si hlavu na Jacobovo rameno.

¨To se spravý Bell.Neboj¨utěšoval mě a políbil mě o vlasů.

Mě to nevadilo a chytla jsem ho za ruku.Jake za na mě usmál a já jsem mu úsměv opětovala.

¨Belli...miluju tě¨řekl a čekal jak zareaguju.

¨Mám tě moc ráda¨odvětila jsem i když jsem chtěla říct,to co on mě,ale nějak to nešlo.Srdce
mi to nedovolilo.Nechápala jsem to.

Jakob se usmál a políbil mě.Taky jsem se usmála.

Jak jsme tak seděli v písku,všimal jsem si,že mám na levé ruce nějaký prstýnek.Podívala
jsem se sblíska na ruku a nemohla jsem věřit svým očím.Na prstě jsem měla ten nejhezčí
prstýnek co jsem kdy viděla.Byl to zásnubní prstýnek!Jakob se na mě podíval z otazníkama
v očích.

¨Tak tomuhle už vůbec nerozumím.Já...jí už půjdu domů.Musím si to srovnat v hlavě¨vstala jsem
a šla jsem¨k náklaďáčku,nasedla jsem do něj a odjela jsem domů.

Jakmile jsem dorazila domů zazvonil telefon.¨,tak jsem ho zvedla.

¨Ano?¨řekla jsem do sluchátka.

¨Ahoj Bello..tady je Rosalie¨ozvalo se ze sluchátka.

¨Rosalie?Co ta po mě může chtít?¨pomyslela jsem si.

¨Ehm...co chceš?¨

¨Kdo ti to udělal?¨zeptala se ostře.

¨Kdo mi udělal co?¨nechápala jsem.

¨Že si na nás nepomatuješ a že jsi zapoměla an Edwarda!¨zavrčela.

¨Já jsem nic nezapoměla!A s tím Edwardem mi dejte pokoj!On neexistuje!¨vyštěkla jsem a položila jsem to.

Pak jsem šla do svojeho pokoje,lehla jsem si na postel a přemýšlela jsem.Po chvíli jsem usnula.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mary - Alice Mary - Alice | E-mail | Web | 10. června 2009 v 16:42 | Reagovat

Já: Ať jsou spolu!!! Ať jsou spolu!!!

Mamka: Ježiši nejsi na fodbale tak přestaň řvát!!!

Já: Sorry ale máti je strašná však to znáte ... Aůůůůůůů co jsem uděla mami???

PS: Pokusila jsem se o normální kmentář ale jaksi to nešlo vždyť mě znáš xD xD xD

2 Kaki LC Kaki LC | Web | 11. června 2009 v 8:14 | Reagovat

super:-) pokráčko prosím =D moc se mi to líbí

3 Esme Esme | Web | 13. června 2009 v 22:23 | Reagovat

To jsou ty nejlepčejší povídky,který jsem kdy četla...plosím ať už je pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama