Plamínek naděje 23. kapitola _ZDE_

Za všechno může osud 6. kapitola _TADY_

Twilight Povídka Plamínek Naděje-13.. část

18. června 2009 v 15:44 | Bella-lla |  Plamínek Naděje
Plamínek Naděje.

autorka:Bella-lla (správce těchto stránek)
P.S PIŠTE KOMENTÁŘE!DÍKY:)


13.část


¨Vážně krásně voní¨řekl jeden z nich a usmál se na mě.

Nechápavě jsem se na ně dívala.

¨Neboj Bello to bude v pohodě¨ozvala se Sarah.

Já jsem nemohla říct žádný slovo,ani jsem se nemohla pohnout,jenom jsem se dívala před sebe.

¨Je tak strašně vystrašená¨uchychtl se jeden co stál vedle Sarah.¨Co takhle si s ní trochu pohrát a pobavit se?¨

Sarah jednom přikývla.

¨Neboj nebude to bolet¨ušklíbl se jeden z nich a udělal letmí pohyb rukou a mířil při tom na mě.Já jsem najednou letěla vzduchem.Zastavil mě až strom do kterýho jsem v plné rychlosti narazila.Pak jsem spadla na zem.Šáhla jsem si na hlavu.Tekla mi z ní krev.

Vůbec jsem to nechápala.Jaktože jsem najednou letěl vzduchem?Začala jsem se bát.Ještě nikdy jsem se tak nebála.Asi.

Po chvíli ke mě přišla Sarah ze svojí partou a začala se smát.

¨Dobrej zásah¨poznamenalaze smíchem.

Potom ke mě někdo přistoupil a zvedl mě do vzduchu.Chvíli mě tam jen tak držel.Pak mě mrštil na zem.

¨Ojoj,potíže se blíží¨řekla Sarah a celá její partha společně s ní byli pryč..

Já jsem pak přestala vnímat a zavřela jsem oči...
______________________________________
Probudila jsem se až v nemocnici.Když jsem se rozkoukala uviděla jsem,že tam sedí ten nejkrásnější člověk pod sluncem.Krásnější než člověk.Krásnější něž anděl.Najednou mi začalo být srdce takovou rychlostí jako kdyby se zbláznilo.

¨Bello?¨promluvil na mě krásným sametovým hlasem..Ten hlas přece znám!Ale od kud?Pak jsem se zahleděla do jeho očí.Měl je nádherné-zlaté.Počkat ty oči přece taky znám!

¨Nerozrušuj se.Buď klidná...Alice mi říkala,že ti ta blbá upírka vymazala pam읨řekl zuřivě.

¨Takže upíři existují a Sarah je upírka?¨pochopila jsem.

Přikývl.

¨No...a jak se jmenuješ¨zeptala jsem se po chvíli.

¨Edwrad...Edward Cullen..¨pousmál se.

¨Pokčat,počkat ty si Edward?Tvoje rodina mi chtěla namluvit,že jsme spolu zasnoubení¨..skoumavě jsem na něj dívala.

¨Víš Bello..oni říkají pravdu..¨podíval se mi do očí.

¨Ale prosím tě..jak bys ty mohl být s někým jako jsem já?To nechápu¨zakroutila jsem hlavou.

¨Tak to pochop Bello.Já tě mám rád a budu po celou moji existenci.Bez tebe bych nebyl vůbec nikdo.Miluju tě Bells a vždycky budu a tak to bude navždycky.¨zapotala se mi s toho hlava a moje srdce tloukla neskutečnou rychlostí.Edwrad se usmál pokřiveným úsměvem.¨Páni to je ten nejhezčí úsměv co jsem kdy viděla¨pomyslela jsem si.

¨Já tě taky miluju a moc¨vyšlo to ze mě samo aniž bych to chtěla říct.

Najednou mi zazvonil mobil.Byl to Jacob,tak jsem to zvedla.

¨Ahoj Jaku¨řekla jsem do sluchátka.

Edward se zatvářil jako kdyby šel na pohřeb.Asi nebyl moc rád,že se bavím s Jacobem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mary - Alice Mary - Alice | E-mail | Web | 18. června 2009 v 19:21 | Reagovat

juchůůů konečně!!! zbožňuju tu povídku!!! rychle přidej pokráčko!!!

2 Kaki LC Kaki LC | Web | 19. června 2009 v 19:58 | Reagovat

jo jo jo souhlasím s Mary-Alice :-)

3 Esme Esme | Web | 21. června 2009 v 15:59 | Reagovat

supéééééééééééééééér

4 ,jh,jh ,jh,jh | 29. června 2009 v 14:47 | Reagovat

rychle pokráčko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama