Plamínek naděje 23. kapitola _ZDE_

Za všechno může osud 6. kapitola _TADY_

Twilight Povídka Plamínek Naděje-2.. část

2. června 2009 v 9:34 | Bella-lla |  Plamínek Naděje
Plamínek naděje

Autorka: (B)eLinka (správce tohodle webu)
P.S PIŠTE PROSÍÍM KOMENTY!:))DÍKY!


2.Část



¨Cože?Co mi to tu říkáš?¨řekla jsem vyděšeně a do očí se mi nahrnuli slzy

¨Bello musím odejít,abys byla v bezpečí¨pověděl zmučeným hlasem

¨Já nikdy nebudu v bezpečí,vždyť to víš.A bez tebe to nepřežiju,protože tě…¨

Najednou jsem nemohla dýchat a skácela jsme se na zem.Viděla jsem jenom tmu a Edwardovu tvář.Najednou jsem ucítila světlo a otevřela jsem oči.

Vedle mě seděla Alice a ve dveřích stál Emmett

¨Kde…kde je Edward? ¨zeptala jsem se potichu a posadila jsem se

Alice se na mě podívala ze smutkem v očích.

¨Bello…on odešel¨

¨Ne!To ne!To by přece neudělal! ¨zařvala jsem a začala jsem brečet

¨Bellinko…to bude dobrý¨utěšovala mě Alice a odejmula mě

¨Ne nebude¨zašeptala jsem a po tváři mi tekli slzy.

Najednou ke mně přišel Emmett a načal mě taky utěšovat

¨Bells to se spraví¨řekl smutným hlasem,což bylo mě v jeho případě překvapilo.

¨A….a proč odešel? ¨vzlykla jsem

No…našly ho staří nepřátelené a on odešel aby ti nemohli ublížit¨pověděla Alice

¨Takže je teď v nebezpečí on¨Špitla jsem a po tváři mi teklo víc slz.

¨Edward se o sebe postará¨řekl Emmett a pokusil se o úsměv

Já jsme mlčela a brečela.

¨Chceš být sama? ¨zeptala se tiše Alice

Já jenom přikývla a Alice a Emmett byli pryč.

Když zabouchli dveře začala jsem brečet na plno.Přitáhla jsme si nohy k tělu a schovala jsem si hlavu do dlaní a bez přestání jsem brečela.Cítila jsem v sobě prázdnotu.Jako kdyby moje polovina odešla.Nemohla jsme dýchat ani myslet.Ta představa,že už ho nikdy neuvidím mě sžírala

Asi po půl hodině přišla Alice.

¨Můžu dál? ¨zeptala se ve dveřích

¨Ano¨odpověděla jsem a zvedla hlavu

Alice si ke mně sedla.

¨Já vím,že je to pro tebe těžký,protože pro nás taky ale o to víc to musí být pro tebe,ale Edward se vrátí¨řekla Alice

¨A kdy se vrátí? ¨zeptala jsem se z nadějí v hlase

¨To nevím.Ale věřím tomu¨odpověděla tiše

¨Já tomu taky věřím¨

Po chvilce ticha Alice promluvila

¨Chceš odvést domů? ¨

Přikývla jsem.Utřela jsem si slzy a zhluboka jsem se nadechla.Pak jsem otevřela dveře od pokoje.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lady!KlárQa Lady!KlárQa | Web | 2. června 2009 v 12:15 | Reagovat

no to jako doufám, že se vrátí, ptž jestli ne tak mu asik něco udelam! =D

2 Denika Denika | E-mail | Web | 17. listopadu 2009 v 9:58 | Reagovat

Zaujímave som zvedavá ci si aj tých nepriatelov nejako zakomponovasla do deja a ako sa stým Bella vysporiada.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama