Plamínek naděje 23. kapitola _ZDE_

Za všechno může osud 6. kapitola _TADY_

Twilight povídky:Zlomek času 1.kapitola

20. července 2009 v 14:44 | Bella-lla |  Wíce dílné
Zlomky času

Autorka:MisS.BelLusHkA <3
http://s.bebo.com/app-image/6647356886/6646224846/PROFILE/i.idlestudios.com/img/q/u/08/05/08/3082880580a7215456603l.jpg
1.kapitola

"Mami, už jdu" zakřičela jsem zhora a snesla jsem poslední krabici se svými oblíbenými věci.
Maminka na mně čekala, ve tváři jí šel znát smutek.
"U táty to bude dobrý" řekla jsem si pro sebe, jako by to mohla slyšet.
"Nechceš si to ještě rozmyslet? Klidně s náma můžeš jet." řekla maminka a čekala na odpověď.
"Mami, prosím tě, už jsem se tak rozhodla a tak to chci." Pokoušela jsem se zalhat.
"Dobře" usmála se a já jsem si její vytrvalý a nebojácný úsměv zafixovala do paměti.

Pak jsem se s ní jen krátce rozloučila, slíbila jí že jí každý den budu psát E-maily a nasedla jsem s Philem do auta.
"Tak co Bello, těšíš se k tátovi?" po chvilce se mně zeptal.
Zmateně jsem na něho koukla, protože to bylo poprvé co se on zmínil a mém otci, Charliemu.
"Jo moc se těším. Ale bude mi chybět slunce." vymáčkla jsem ze sebe a přemýšlela jsem proč tuto větu říkám každému kdo se mně zeptá.
Pak nastalo ticho a já jsem se zahleděla z okna v přesvědčení, že se do Pheonixu ještě někdy vrátím.
Ve Forks jsem ztrávila málo času a později jsem tam nejezdila vůbec. Až teď v mých 17ti letech se tam opět vracím.
Z přemýšlení mě vytrhne až bouchnutí dveří.
"Ano,jsme na letišti" řeknu potichu.
"No tak Bello, vyskoč nebo ti uletí letadlo" řekne Phil a v ruce má necelé 3 tažky, protože víc by byly zbytečné. S maminkou jsme museli přetřídit věčinu mých oblečení, protože tílka a sukně v nejdeštivějším městě spojených států , to asi potřebovat nebudu.
Ani jsem se nenadála a seděla jsem v letadle u okýnka.
Lechce jsem nakoukla ven, ale po chvíli jsem to vzdala, protože se mi udělalo nevolno.
Všimla jsem si, že vedle mně sedí nějaký pán který mi připadal povědomný. Zkoumavně jsem si ho prohlížela a on tam tak seděl bez známky zájmu. Jeho pleť byla bílá a byl krásný. Typla bych mu tak okolo 30 let. Jeho rysy byly andělsky krásné, až skoro neskutečné.
Skoro jsem se lekla když jsem viděla že se na mně dívá. V rozpacích jsem se lehce začerana a stočila pohled k oknu.
Po tomhle jsem se na něho už nikdy nepodívala.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama